
Užívání si Svaté Všednosti
Spiritualita a sebepoznání jako útěk a nebo jako cesta k plnosti prožívání života?
Spiritualita a sebepoznání jako útěk a nebo jako cesta k plnosti prožívání života?
Jako herci v dramatu svého života, jako diváci nejzajímavějšího filmu, který jsem kdy viděli - probouzíme se a rosteme celistvě?
Co objevíme při zkoumání toho, jak vlastně vzniká vše, co děláme? Je možné, že jsme zdrojem i svědkem veškerého projevu zároveň?
Svobodná vůle nebo možnost rozhodovat se samostatně a nezávisle je jedním z nejzajímavějších témat lidského života. Tento rozhovor z vězení hovoří o volbě z pohledu Bezhlavé cesty.
Život se často přirovnává ke snu. Někdy si ve snu uvědomíme, že je to jen sen, který se nám zdá a pak sníme lucidně. Je něco podobného možné i v takzvaném bdělém stavu?
Naučili jsme se a převzali jsme běžné tvrzení, že jsme v těle, někde uvnitř v něm. Naše prožívání této teorii však neodpovídá. Ověřte si to svou vlastní zkušeností.
Často se hovoří o naší podstatě jako o prázdnotě nebo o vědomí, které je za vším tím, co prožíváme. Jednou z možností, jak si tuto naši podstatu uvědomit, je naše zkušenost s hlubokým spánkem.
Co prožíváme, když si uvědomujeme nedvojnost? Je to možné vůbec popsat slovy? V tomto článku se to dozvíte hned od několika současných "učitelů".
Joan popisuje svou zkušenost s neustálým srovnáváním svého aktuálního prožívání s tím, co prožili ostatní. Dozvíte se, zda nakonec dosáhla klidu a přijetí toho, co se děje a tedy i přijetí sama sebe.
Od svého dětství prožíval svět jako pohyb. Toto vnímání, které se tak lišilo od toho, jak vnímali svět ostatní, ho fascinovalo natolik, že se ve svých čtrnácti letech začal intenzivně věnovat meditaci a zkoumání povahy této skutečnosti.