
Přímé Prožívání
K osvobození se od "já" nepotřebujeme nic speciálního, stačí nám k tomu prozkoumání "obyčejného" přítomného prožívání.
K osvobození se od "já" nepotřebujeme nic speciálního, stačí nám k tomu prozkoumání "obyčejného" přítomného prožívání.
Utrpení je něco, co nikdo nechce. A přesto je tady. Co dělat? Jak se ho zbavit?
Představte si, že sedíte na židli a usilovně se snažíte posadit. Co byste měli udělat, abyste si uvědomili, že sezení je již zcela přítomné?
"Konec hledání je radikální, radikální přijetí toho, co je." říká ze své vlastní zkušenosti Jeff Foster.
Trapistický mnich hovoří o zkušenosti prožívání vždy přítomné Boží Přítomnosti.
Proč, pokud chceme poznat sami sebe, neustále hledáme? Víme, že hledané je hledající sám. Tak kam se to pořád díváme?
Je možné emoce nechat proudit - přijít a odejít, aniž bychom na nich ulpívali nebo se jim bránili?
Spiritualita a sebepoznání jako útěk a nebo jako cesta k plnosti prožívání života?
Jako herci v dramatu svého života, jako diváci nejzajímavějšího filmu, který jsem kdy viděli - probouzíme se a rosteme celistvě?
Co objevíme při zkoumání toho, jak vlastně vzniká vše, co děláme? Je možné, že jsme zdrojem i svědkem veškerého projevu zároveň?