Probuzení do snu - Leo Hartong

Snad mi dáte za pravdu, když řeknu, že je dobré, aby dům, ve kterém budu celý život bydlet, měl pevné, neochvějné základy. Pokud dům stavím na špatných základech, je pravděpodobné, že dříve nebo později spadne a pokud začnu stavět od střechy, tak to asi také fungovat příliš nebude.

Proto jsem vybral úryvek z knihy od Leo Hartonga. Kniha je psána z nedvojné perspektivy a jasně poukazuje na to podstatné - na přirozený stav, který je naším nepopiratelným základem - na vědomí. Vědomá existence nemá osobní charakteristiky a nelze je zažít jako nějaký prožitek či zkušenost a přesto tu bezpochyby je. Raději než zkoumat jakékoli myšlenky a teorie se zaměřte na tento základní princip.

Existuji a uvědomuji si, ale co to vůbec znamená existovat a uvědomovat si? Vypadá to nějak? Má to nějaký tvar nebo chuť? Mizí to někdy někam? Můžou tomu myšlenky nějak pomoci nebo ublížit? Nebo to vezměte z druhé strany - Je si některý z objevujících se předmětů vědom sám sebe? Je si nějaká myšlenka vědoma sama sebe? Jediný princip, který si toto vše uvědomuje, je vědomí.

Když toto prohlédneme, myšlenky už nadále neslouží jako opěrné prvky pro hledání něčeho, čím již jsme a jsou viděny jako snové konstrukce, které se beztak postarají samy o sebe. Toto vědění je pravý a nepopiratelný základ. Jsme probuzeni do snu života.

Guarada

————————————————

Lucidní snění je výraz, který odkazuje na probuzení ve snu, poté uvědomění si, že je to jen sen a pokračování ve snu s tímto porozuměním. Prohlédnutí skrze iluzi oddělenosti by mohlo být nazváno "lucidní žití", protože to není to, že se probudíš ZE snu života, ale neosobní probuzení DO snu života. Jak by totiž mohla iluze prohlédnout sebe samu jako iluzi? Co by mohl udělat domnělý konatel pro to, aby se stal ne-konatelem? Jaká myšlenka by mohla dostat myslícího za myšlení? Odpověď je nic a žádná. Jak řekl Rumi: "Kdokoli mne sem přivedl, mne bude muset vzít domů."

"Příchod domů" odhaluje iluzorní podstatu ega, světa, času a prostoru. Tohle vše nezmizí v proudu bílého světla, ale to, co zmizí, je pocit oddělenosti, který vytváří iluzi ega. Ačkoli "ti" občas může připadat, že si libuješ v téhlé kosmické iluzi, ve skutečnosti tu není žádné "ty", které by si toho mohlo užívat, žadné "ty", které by to vidělo a žádné "ty", které by to mohlo pochopit. Hra, včetně tvé role v ní, pokračuje se změněnou perspektivou poznávání, užívání si a vidění, ale bez žádného individuálního potvrzování, že toto jsou nějaké osobní aktivity nebo dosažení. To, co zůstane, je to, co se objevuje jako ty a vše ostatní - tvé pravé Já, které už je, vždy bylo a bude probuzené do snu života.

Tato realizace nastane sama. Žádná nová znalost není získána, ba naopak staré domněnky odpadnou. Žádné úsilí na světě z vás neudělá to, co už ve skutečnosti jste. Pravda za egem je ne-objektnost příliš blízká pro nějaké pátrání, právě proto, že je to samotný zdroj, ze kterého pokus o pátrání vychází. Pokud toto vidíme, vyjasní se, že tím aktivizujícím principem ve všech vašich akcích není fiktivní "já", ale univerzální energie - vaše pravé Já. Víra v "já", stejně jako hledání osvícení je prohlédnuto "nikým" jako hravá aktivita této prvotní aktivizující energie. Kosmický žert na této cestě hledajícího je to, že energie, která vyvolává a stimuluje hledání je přesně to, co je hledáno.

TO se probudí samo k sobě, resp. TO je Probuzenost sama. Je to světlo, v kterém všechny zdánlivé protiklady odhalují svou nezávislost i konečnou základní jednotu. Je to jasnost, ve které se rozpouští iluze oddělenosti. Ten, kdo si uvědomuje a to co je uvědomováno splyne v uvědomování, zatímco se iluze minulosti a budoucnosti rozpustí do jasnosti bezčasé přítomnosti. Tak Jak To Je, život nemá žádný význam kromě sebe samotného. Je stále v bodu konečného naplnění a zároveň tak čerstvý jako ranní rosa při rozbřesku stvoření.

Leo Hartong

————————————————

Přeloženo z http://www.awakeningtothedream.com/excerpts/chapter21.html
Překlad a úvodní text: Guarada

Témata tohoto článku: knihy, Leo Hartong

Tisk

• Tweet