Příběh první - Jak vznikl svět a umřel Joshík
Jednoho dne, byl už to vlastně večer přiběhl Joshík za svým mistrem GuruMírou.
J: Gurumirku jak vznikl tenhle svět?
G: Nevím. Proč se ptáš?
J: Hrozně mne to zajímá,nemohu žít aniž bych znal odpověď na tuto otázku. Prosím, proč nevíš?
G: Nevím proč nevím, ale pojďme se domluvit, že ti budu schopen odpovědět těsně než umřeš, ok?
J: No tak jo, že seš teda muj guru, tak jo. Dám jako vždy na tvá slova, seš přece jenom guru, ne?
Joshík žil spokojeně a bezstarostně dalších 43 let a na smrtelné posteli si vzpomněl na svou otázku. Sebral všechny své poslední síly a dobelhal se ke staletému Gurumírovi.
G: Jé, nazdar co tu děláš?
J: Ále, představ si Mirku, zrovna umírám a tak du dořešit tu otázku ohledně vzniku světa, tak jak to tenkrát bylo? Řekni!
G: Nevím :)
Joshík protože už byl velmi uzrálou, skoro přezrálou duší, to víte tolik let... náhle a jasně pochopil. GuruMíra využil přítomého okamžiku a popadl Joshíka za zbývající pačesy a zakřičel a proč se ty starej vole vlastně ptáš? :))))
Joshík odpověděl, zajíkaje se smíchy: Nevííííím
Dlužno dodat, že se pak vrátil zcela vyvanutý a vyklidněný na smrtelnou postel, ještě asi dvanáct minut ležel a pak se rozloučil s tímto světem, o kterém nevěděl ani proč vznikl.
Témata tohoto článku: Příběhy Gurumíry
