Probuzení - Marta

Co je podle tebe Probuzení a jak ho může čtenář nebo čtenářka Mozaiky dosáhnout? Jaké jsou tvé zkušenosti a co doporučuješ?

Deset vydání článků Mozaiky je za námi. Když se ohlédnete, zjistíte, že jsme prezentovali samé chlapy. Napadlo nás tedy, že zkusíme ještě trocha nedvojných žen :) do dalších čísel, takže asi ještě nějaká čísla budou. Abychom nemuseli hned tak daleko, oslovil jsem Martu, s kterou jsem se na podzim minulého roku seznámil přes internet, a která souhlasila s publikováním textu. Zvolili jsme vznik textu formou otázek, zeptal jsem se tedy za Vás čtenáře jednu otázku, která by Vás snad mohla zajímat a Marta obratem odpověděla. No tak to bylo, jedna otázka a šmitec :)

Jistě není nezajímavé, že se Marta narodila v Čechách (respektive na Moravě) ve Zlíně, teprve po vejšce se provdala do Německa, kde nyní již 20 let žije. Češtinu však stále ovládá skvěle. Nemusel jsem tedy ani nic překládat a tak máte prezentovány názory někoho jiného bez překladatelských úprav :)

Mějte se fajn, take it easy.

—————————————————————————————————-

Co je podle tebe Probuzení a jak ho může čtenář nebo čtenářka Mozaiky dosáhnout? Jaké jsou tvé zkušenosti a co doporučuješ?

 

Kategorie „Probuzení“ jako taková z absolutního hlediska neexistuje, protože ve skutečnosti není nikdo, kdo by se mohl probudit. Můžeme se ale přesto podívat na tento Paradox z různých pohledů.

Dá se říci, že se Bůh jako univerzální energie a nekonečný prostor vědomí ztotožňuje s určitým objektem a váže se jako individuální vědomí, za účelem poznání sama sebe. Protože Bůh sám toto omezení vytvořil, je zároveň také jediný, který má schopnost toto nesprávné ztotožnění ukončit a poznat sám sebe, jako Absolutní Bytí. Když Bůh sám ukončí tuto chybnou identifikaci, poznáním své vlastní Totality, mluví se pak o takzvaném Probuzení nebo Poznání Reality.

Probuzení z osobního, individuálního pohledu znamená náhlé, vnitřní (nikoli intelektuální) a jasné poznání imaginární podstaty světa a skutečnosti, že nic a nikdo neexistuje. Člověk objeví svoji fiktivní existenci a realizuje, že nikdy neexistoval jako nezávislá bytost. Pozná, že je jen instrumentem vyšší moci a nemá žádnou svobodnou vůli. Veškeré myšlenky, emoce a impulsy, které považoval za své vlastní, jsou produktem Bytí-Vědomí. Najednou je jasné, že všechny bytosti jsou pouze vysněné objekty Vědomí, které mají zdánlivou samostatnou osobně-individuální existenci, a že “ten kdo sní” a “to co je vysněné” je jedno a totéž. Zároveň dochází k poznání, že člověk sám nikdy nebyl vůbec schopen existovat jako na bohu nezávislý jedinec, a že vše a zároveň jediné, co existuje, je absolutní Bytí-Vědomí.

Při Probuzení dochází zcela znenadání k radikálnímu překročení, v mém případě můžu říci spíše proražení, horizontální roviny jevové existence vertikální Realitou, symbolizujici Bytí-Vědomí. Tento náhlý průlom pro mne znamenal zdrcující a zároveň nemilosrdnou kolizi s nekonečnou dálkou vědomí. V tomto šokujícím poznání své nepravé existence zkolabovalo Ego pádem do nekonečné prázdnoty vědomí a rozplynulo se v absolutním Bytí.

Pokud se na Probuzení díváme z absolutního hlediska neduality, má náš svět pouze imaginární existenci a je jen odrazem světla ve vědomí. Pokud nikdo neexistuje a vše je Absolutno, kdo by se mohl probudit a kdo by mohl usnout? Z pohledu Totality tedy nemůže probuzení v žádném případě existovat. Jediné, co existuje je To, Absolutno, Átman, Jednota neboli nekonečný prostor Bytí-Vědomí. Z hlediska podstaty naší existence se dá říci, že není také ničeho, čeho by se dalo dosáhnout nebo získat a zároveň není nic, co by se dalo ztratit. Žádné tvé činy nemůžou vylepšit, zkrášlit nebo zúžit TO, co jsi, Teď a Nyní - Absolutní Vědomí.

Probuzení je projevem Milosti a není nikoho, kdo by si tuto Milost mohl nějakým způsobem zasloužit. Probuzení je poznání naší vlastní přirozenosti. Jedná se o naše vlastní dědictví. Kdyby bylo Probuzení na něčem závislé nebo se dalo něčím vyvolat, nebylo by to žádné Probuzení nýbrž Vzbuzení. Probuzení může tedy nastat jen samo od sebe a není v našich rukách.

Z relativního hlediska individuality můžeme říci, že skutečnost, že Probuzení v nynějším životě nastane, má své kořeny již v předešlých inkarnacích, kdy jedinec sklízí zrající ovoce svých skutků z minulých životů. Žádné techniky, metody a meditace nemohou Probuzení docílit nebo vyvolat. Stejně tak, jako není možné se k němu žádným způsobem dopracovat. Jedná se tedy čistě o čin Milosti. Pokud Probuzení v kombinaci s různými duchovními technikami a metodami nastane, nenastane proto, že člověk tyto techniky používal, ale nastane přesto.

Kromě bytí v klidu a tichosti existují další přípravné metody jako je meditace, jóga, Tai Chi, zpěv bhadžanů a manter nebo práce s energií. Tyto metody prováděné z pozice oddělenosti od božského zdroje, nevedou sice k probuzení, ale zato nám mohou pomoci vézt zdravý a disciplinovaný život. Naší cestu k probuzení můžeme podpořit, budeme-li se cvičit v provádění těchto metod z perspektivy samotného a jediného subjektu. To znamená tedy ze stanoviska absolutního Bytí-Vědomí, které je vším a s vědomím žádného žijícího. Potom se netrénuješ v tichosti a nemedituješ. Ty JSI Tichost, ty JSI meditace.

Jediný způsob, jak poznat boha, je být bohem. Bůh je naše vnitřní jádro, naše nejbližší a nejbezprostřednější přitomnost. Této transcendentální přítomnosti si můžeme být neustále vědomi a můžeme ji vnímat jako absolutní bezprostředno v srdci našeho prožívání. Touha po poznání naší pravé přirozenosti bývá většinou vyslyšena v podobě kontaktu se seberealizovaným učitelem, který není nic jiného než naše nejvyšší JÁ. Toto spojení, které je spíše duchovního než osobního charakteru, vtahuje mysl do srdce a pomáhá tím odkrývat víc a víc jádro našeho absolutního Bytí. Z tohoto důvodu hraje spojení s bytostí, která realizovala Pravdu důležitou roli na cestě k Probuzení. Mudrc přispívá k oslabení pocitu osobního konatelství a k porozumění, že neexistuje ani připoutanosti ani osvobození. Utvrzuje Tě v přesvědčení, že jsi “Teď” volný a to, co jsi, je Svoboda sama.

Jednou z dalších možností, jak oslabit nenechavou mysl a pobývat častěji ve svém nejvyšším Já, je transformace naší vázané energie, nacházející se ve formě negativních emocí. Po většinu života potlačujeme automaticky nepříjemné pocity jako je strach, bolest, vina, odmítnutí nebo zármutek. Jestliže neblokujeme tyto pocity a jsme-li ochotni cítit vše, co život přináší, nalezneme uprostřed každé emoce nekonečný prostor Klidu a Míru, naše Univerzální Bytí. Splyneme-li s jakoukoliv emocí, se žalem, hněvem, smutkem, akceptujeme-li a obejmeme naší bezmocnost, odhalíme tímto nekonečnou prázdnotu našeho Bytí, naše universální JÁ. Moje rada tedy je, nebojujte, buďte připraveni přijmout nejen Nebe ale i Peklo, které je stejně tak částí Polarity. Usmiřte se se vším. To je cesta Buddhy. Tímto způsobem se z vás stanou alchymisté, kteří dělají z kovu zlato. Každá vaše emoce vám může sloužit jako brána ke svobodě.

Za nejdůležitější metodu, jak dosáhnut klidné, satvické mysli, pokládám Ramanovu metodu “rozlišujícího pátrání”, která odpoutává od identifikace s tělem, myslí a emocemi a stabilizuje pozici Svědka. Prostřednictvím tohoto obezřelého pozorování se dostáváme víc a víc do Klidu a Míru a celý den se může stát nepřetržitou meditací.

Na závěr bych chtěla říci, že život je věčné mystérium, ve kterém prochází každý jedinec jako božský unikát svým individuálním a jedinečným procesem poznání. Z tohoto důvodu není možné aplikovat všeobecné rady a techniky na všechny jedince, protože každá bytost je zároveň projevem nekonečných možností těch nejrůznějších cest k seberealizaci a jejímu prožití. Není tedy “ta” cesta k Probuzení, stejně tak jako není “ta” metoda nebo “ten” guru vhodný pro všechny.

Guru se nachází venku i vevnitř a v mnoha případech dochází k Probuzení bez podpory vnějšího gurua. Náš vnitřní guru se nachází v našem srdci a toho si můžeme být neustále vědomi. Na cestě, která nikam nevede, směřuje každá bytost svoji vlastní stezkou k poznání, že je sama Pravdou. Toto poznání je jediné možné, budeme-li naslouchat našemu srdci. Jestliže někdy dojde ke konfliktu mezi srdcem a hlavou, buďte si jisti, že srdce je pravdou a hlava je lží. Sloužit pravdě neznamená tedy sloužit vnějšímu guruovi, ale vnitřnímu. To znamená sloužit a důvěřovat svému vlastnímu srdci. Život je ten nejvyšší guru a bůh žije v našich srdcích jako naše nejvlastnější JÁ.

Naučíme-li se milovat to, co je, jako momentální projev Totality, vede tato cesta k rozplynutí veškerých představ, přání a ambicí mysli v blaženosti našeho Bytí. V této blaženosti Srdce se jako poslední rozplyne touha po Probuzení. Když tato touha zmizí, tak už Probuzení klepe na dveře.

—————————————————————————————————-

Marta má webové stránky http://www.marta-janssen.com

Úvodní text: Joshi

Témata tohoto článku: Marta, probuzení

Tisk


Přidejte komentář k článku: