Probuzení k tomu, co je - John Greven

John Greven se po pár letech pátrání, tápání a nenacházení začal věnovat rodině a na mnoho let s hledáním pravdy o bohu či o tom, jak se věci mají dokonce přestal. V roce 2003 začal s hledáním znovu.

Už ani nevíte, jak se to stalo a najednou začalo hledání.

Hledání Boha, hledání Pravdy, hledání Já, hledání osvícení, úniku od zmatků a utrpení. Hledat se dá ale leccos. A často člověk ani neví, proč vlastně to všechno hledá. Má jen pocit, že je to něco důležitého, bez čeho by nebyl jeho život úplný. A pokračuje v hledání. Čte knihy, zkouší metody. Na základě toho si poupravuje předchozí názory. Přebírá za své i další nové názory. Názory na to, jak to všechno je, jak je to s tím Bohem, Prázdnotou a podobně, co přesně dělat pro to, abych dosáhl osvícení a samozřejmě zpravidla neuznává názory a metody jiné. A tak to jde stále dál a dokola.

Ale ted´ mne sledujte bedlivě - jednoduchá logika mi říká, že pokud nedokážu se stoprocentní jistotou říci, kdo jsem já, tedy ten, kdo hledám - hledání čehokoli může být jen směšnou záležitostí, hrou, která nikam nepovede.

Pokud si nejste jistí v základech a nevíte, kdo opravdu jste, pak je vaše hledání opravdu jen nevinnou hrou, občas soutěží - s druhými i se sebou samým. Nekonečný kolotoč. Jakékoli moudré názory a myšlenky, všelijaké interpretace a snahy popsat Konečnou Pravdu či Boha jsou totiž vždy jen myšlenkami a slovy, o které až tak nejde. Dají se opakovat stále a dokola, formulovat různými způsoby, ale jsou to opravdu jen fráze. Utrpení nemizí. Základ zůstává nejasný.

Podstatou myšlenek nicméně je, že někam poukazují! Ptáte se kam? Pokud jsou to hodnotné myšlenky, pak poukazují jednoduše k tomu, co JE, způsobem, díky kterému opravdu ubývá konceptů a odhaluje se, čím opravdu jsme. Velice praktickými myšlenkami se pak ukazují vyjádření, vedoucí k přímému nahlížení a prozkoumání toho, čím jsme, spíše než řečnicky obratné a literárně zajímavé "popisy" toho, jak se věci mají či představy o tom. Jednoduché, jasné, srozumitelné a skutečně "účinné" a trefné ukazatele na naši pravou podstatu lze nalézt zejména u zástupců současných generací (jimiž jsou zpravidla i autoři, jejichž texty sem překládáme) a dalším takovým je právě John Greven z Oklahomy.

Je to opravdu jednoduché - přesvědčte mysl jednoduchým, ale důkladným bádáním, že vše je OK, že jste bdělou přítomností právě ted´a hledání skončí. Upozorňuji jen, že nejde o žádnou metodu, ale o přímé nahlížení či poznávání.

—————————————————————————————————-

Rozřešte lži.

John Greven se po pár letech pátrání, tápání a nenacházení začal věnovat rodině a na mnoho let s hledáním pravdy o bohu či o tom, jak se věci mají dokonce přestal. V roce 2003 začal s hledáním znovu. Z čtení buddhistických, hinduistických a jiných podobných stránek a několikahodinových meditací denně byl ale jen frustrován. Žádný z těch skvělých prožitků nepřetrval. Pak ale narazil na webové stránky Johna Wheelera - Normálního člověka, žijícího normální život, který říká, že hledání u něj skončilo. Johnovi Grevenovi pak Stačilo pár telefonátů a krátké setkání s Wheelerem (setkal se i s Bobem Adamsonem na jeho cestě po USA v roce 2004). A pak? Prostě prohlédl. Co uviděl? - Nic obtížného a náročného. Nic nového. Nejsem tělem ani myšlenkami. Co zbývá? To, co bylo hledáno, je a bylo jasně zřejmé - neměnný, nepohnutý klid vědomé přítomnosti, stále přítomný a tak plný a kompletní, že to nakonec připustila i mysl. Hledání skončilo.

 

"Co přinese konec hledání, zmatení a utrpení? Jednoduché rozpoznání toho, kdo jsi."

Pokud je pravda, že mysl vytvořila chybné domněnky o tom, kdo jsi a celou dobu jsi žil s těmito domněnkami, co se s tím dá asi udělat? Mohlo by vypadat odůvodněně, že to patrně potrvá mnoho let napravit chybu. Naštěstí to není tento případ a k nápravě dojde samo skrze pátrání.

Jsou zde 3 otázky. Odpověd´je "Ne" na každou z nich, ale musíš to vědět s absolutní jistotou. Mohl bys je zodpovědět velice rychle, jelikož již máš správnou odpověd´, ale odkud tvá odpověd´pochází? Pátral jsi někdy vzhledem k tvým odpovědím opravdu nad tím, co si myslíš a proč? Jsou tvé odpovědi založeny na víře, domněnce nebo absolutní jistotě? Musíš je zodpovědět na základě vlastního pátrání. Zodpověz je jednou a provždy, tak že tu nezbyde žádná pochybnost a začni s vyjasňováním domněněk nebo lží, které mysl neustále předhazuje!

1. Jsi tělo?
2. Jsi myšlenkami?
3. Jsi v těle?

Dá se očekávat, že už hned čteš tento odstavec. :) Přestaň na chvíli číst a dej si čas na to, definitivně a jednou provždy, zodpovědět tyto tři otázky. Pokud tu jsou jakékoli pochybnosti, pokračuj v pátrání. Znát odpověd´na tyto otázky, raději než mít víru nebo představu o nich, je jednou z nejefektnějších věcí, které můžeš udělat, abys objevil, kdo opravdu jsi.

Jsi tvé tělo? Pokud jsi zaseklý na myšlence, že jsi tělo, tak se podívejme na pár věcí. Když by ti někdo odňal chodidla, stále by jsi existoval, stále by jsi to byl ty? Předpokládám, že jsi řekl ano, čili můžeš dojít k závěru, že nejsi svými chodidly. Co tvé končetiny? Pokud by ti je odňali, stále by jsi existoval? Myslím, že víš, kam tím mířím, tak prosím pokračuj v odstraňování dalších částí těla a zjišťování, zda tu stále jsi. Nyní jsi dosáhl hlavy. To už je trochu těžší, že jo? Ještě se k tomu vrátíme. Každopádně už v tomto bodě bys měl vidět, že nejsi žádnou jinou částí a že nejsi v žádné jiné části.

Jsi svými myšlenkami? Zdá se být zjevné, že myšlenka o něčem nikdy není tou věcí. Mysli si třeba slovo "kámen". Je slovo nebo myšlenka na něj opravdovým kamenem? Můžeš s tím hodit nebo použít jako dveřní zarážku nebo tak něco? Ne, je to jen myšlenka. Můžeš popsat kámen svému příteli, ale on bude mít svou vlastní myšlenku kamene a ty budeš mít svou myšlenku kamene. Ty dvě myšlenky nebudou přesné stejné a žádná z nich není skutečným kamenem. Myšlenka o něčem není nikdy věcí. Je to jen myšlenka o ní. Čili myšlenka o mně není kdo jsem, je to jen myšlenka a ne fakt. Ale víš, že jsi, že existuješ, takže myšlenka "já" musí odkazovat na něco, co je skutečné.

Můžeš řici,"Ok, já myslím", ale myslí opravdu to "já"? Dělá nebo produkuje to "já" nějaké myšlení? Je tato myšlenka "já" to, co jsi nebo to na něco odkazuje? Pořádně se podívej. Může myšlenka "já" něco dělat nebo být něčím jiným než myšlenkou. Je tu nějaký rozdíl mezi myšlenkou kamene a myšlenkou "já" nebo jsou to obě jen myšlenky odkazující k něčemu. Probádej to!

Jsi v tvém těle? Ted´ jsme zpět, kde jsme skončili u první otázky. Jistěže to vypadá, že se motáš někde kolem své hlavy! To, je místo, kde je vnitřní myslící hlas. Žádné pochyby o tom, že myšlení probíhá v mozku a tam také sídlí myšlenka "já", ale jsi tedy v mozku nebo je tam jen myšlenka o tobě? Když jsi probral ty tři otázky, došel jsi k závěru, že opravdu víš, že odpověd´je "Ne" na každou z nich? Pokud ne, pokračuj v pátrání, pracuj na tom a rozmysli si to.

Tělo se mění a jednoho dne bude spáleno. Myšlenky se mění. Povstávají z ničeho a tam se i vrací. Vzpomínky setrvávají a jednoho dne budou do základu spáleny, protože jsou uloženy v mozku. Tělo a mozek jsou složeny z částic a jednoho dne se vrátí do země. Jsi některou z těch věcí? Jsi vůbec nějaká věc, nějaký objekt? Je zde nějaká část tebe, která se nemění? Je zde něco, co se nepohne?

—————————————————————————————————-

Přeloženo z http://members.cox.net/jgreven/
Překlad a úvodní text: Guarada

Témata tohoto článku: probuzení

Tisk


Přidejte komentář k článku: