Rada parného léta pro hledače - Joshi

Je třeba ujasnit si, co hledáme. Toto ujasnění musí předcházet veškerému hledání, jinak je to neuspořádaný a nikam nevedoucí a nikdy nekončící proces.


Jakmile si ujasníme, co vlastně hledáme. Zaměříme se na ujasnění, proč to hledáme. Opět je třeba pořádně to v sobě probrat. A pak následuje například: Hledám trvalý stav štěstí, protože jsem občas nešťastný. Prozkoumáme, kdo je nešťastný, za jakých okolností a opět si to ujasníme. Okolnosti jsou zřejmé, kdo v nás je nešťastný ale tak zřejmé není.

Tímto ujasňováním a zkoumání musíte zákonitě dojít k tomu, že pocit štěstí a neštěstí je vrtkavý, střídavý, objevuje se sám od sebe. Dále zjistíte, že nemůžete najít kořen své osobnosti, sama sebe, že vše se mění a jediné stálé je tu NIC, VĚDOMÍ, TO, CO SI TO VŠE UVĚDOMUJE, ovšem nepojmenovatelné.

Do tohoto nic a uvědomění je třeba se ponořit, s tím se ztotožnit a všechny stavy nechat být, proudit a přirozeně se střídat.

Je jisté, že tak tomu je vždy a neustále. A krásným zjištěním je, že tak to bylo a je i v době, kdy tomu nevěříte nebo o tom nevíte. Toto je poznání, Wu Wei.

Témata tohoto článku: hledání, Joshi

Tisk


Přidejte komentář k článku: