Prožijte tento okamžik bez utrpení!

Připravili jsme pro vás ukázku z nedávno vydané knihy "Pád do milosti" od Adyashantiho:

Prožijte tento okamžik bez utrpení!

Všimněte si, jak se cítí vaše tělo, když se vaše mysl proti něčemu bouří. A všimněte si, k jaké změně v emocích dochází a co se děje, když se mysl začne otevírat a připouštět možnost — jenom možnost — že váš postoj v dané životní situaci a vaše hodnocení této situace nemusí úpině odpovídat pravdě, jak jste se až dosud domnívali. Stačí, abyste v duchu připustili tuto možnost, a celé emoční prostředí se začne měnit. Budete víc přítomni v právě probíhajícím okamžiku, a o tom celé osvobození od utrpení vlastně je.

Jakmile do tohoto okamžiku vstoupíte, začnete prožívat přítomnost bez utrpení. Když do něj vstoupíte beze slov a s otevřeným srdcem, když si dovolíte cítit a vnímat všechno, co je v něm obsaženo, zjistíte, že jste ve své vlastní kapse našli klíč k osvobození od utrpení. Není nijak neobvyklé, když se vás při vnímání přítomnosti, tady a teď, zpočátku zmocní strach. „Přece nemohu být jenom tady a teď', tak nahý, tak otevřený! Co když se mi něco stane? Neublíží mi, když budu naplno v tady a teď?" Takové pochyby jsou naprosto běžné. Cestou přicházejí všelijaké obavy a je nutné mít odvahu. Je třeba zapojit sílu vůle a neuhnout před tím, co je právě tady a právě teď. Pokud se ve vás probudí strach, nechte ho, ať se projeví a potom odejde jak z těla, tak z mysli.

Jestliže jste ochotní v těžkých chvílích se zastavit, několikrát zhluboka nadechnout a vydechnout a naladit se na to, co je v jejich jádru, můžete si všimnout, jak se začne projevovat uklidňující přítomnost. Dovolíte-li si vnímat a prožívat přítomnost, můžete se stále více otevírat tomu, co se v tomto okamžiku odkrývá. I když z toho na vás jde strach, i když se necítíte dobře, pod tím vším je vám stále k dispozici vnitřní dobrý pocit, vědomé štěstí. „To jsi ty bez potíží, i když máš zrovna potíže," říkávala moje učitelka.

Když jsem ji slyšel mluvit o onom stále přítomném „ty" poprvé, příliš jsem nevěděl, co tím myslí. Mělo to na mě ale veliký vliv. V duchu jsem se k tomu stále vracel a přemýšlel jsem o tom. „Co to je? Co jsem já bez potíží, i když mám potíže?" Do té doby mi totiž přišlo naprosto jednoznačné, že buď mám potíže, nebo nemám. Bylo to buď jedno, nebo druhé. Přitom když se bojíte, a podaří se vám se v tom okamžiku zastavit a otevřít, uvidíte, že se strach odehrává ve vnitřním prostoru beze strachu a smutek se promítá na pozadí uklidňující přítomnosti. Máte-li dostatek vůle a ochoty se opravdu otevřít a překonat vlastní odpor k otevřenosti, zažijete stav lehkosti a uvolnění, který se nachází za všemi našimi traumaty a „těžkostmi".

Je to právě tento jiný způsob bytí — doslova předzvěst jiného stavu vědomí —, který nám dovoluje přesáhnout utrpení. Utrpení je součástí egoistického stavu vědomí, v němž se vnímáme jako oddělené bytosti. V tomto stavu vědomí si každý bolestný okamžik svého života vykládáme tak, že nás ještě utvrdí v přesvědčení o oddělenosti a izolaci. Proto si také tolik lidí v průběhu života připadá čím dál tím izolovanějších a osamělejších. Z perspektivy egoistického stavu vědomí je opravdu těžké nevnímat velkou část života jako důkaz, že jsme ve skutečnosti docela sami, že utrpení nikdy nekončí a že se ho nikdy nezbavíme. Pokud se však vzdáme své potřeby a touhy ovládat, vysvětlovat a věřit tomu, co nám naše mysl říká o minulosti a přítomnosti, pak v sobě najdeme dostatek síly otevřít se novému stavu vědomí.

Zpočátku to můžete prožívat jenom jako stav ztišení a znehybnění, předzvěst probuzeného vědomí, v němž se přítomnost začne sama odkrývat. Pokud se dokážete v tomto stavu ticha a nehybnosti uvolnit, stanete se svědkem probuzení přítomnosti. Napřed to možná bude vypadat, jako by nešlo o nic zásadního. Ve skutečnosti tím ale získáváte přístup do naprosto nového stavu vědomí — a toto vědomí je nesmírné. Když tomu věnujete pozornost, když si uvědomujete vnitřní přítomnost, ticho a klid, a to i uprostřed všech aktivit, otevíráte si tím přístup do nezměrného prostoru, ve kterém se můžete probudit z dosavadního přesvědčení, že existuje něco jako oddělenost. Pak si uvědomíte, že jste hlubokou studnicí bdělého vědomí — stále přítomného vnitřního prostoru. Je jen třeba se tornu otevřít.

Nesnažte se to pochopit. Tím si to jenom zkomplikujete. Nepřemýšlejte o tom. To vás zavede na míle daleko. Jenom se zastavte a vnímejte, co cítíte. Na okamžik se zastavte, dýchejte a začněte si všímat toho já, které nemá žádné potíže, vnitřní přítomnosti, ticha a klidu, pole vědomí. Pokaždé když se vás vaše mysl odtamtud pokusí odvést a začne vám vykládat příběhy o tom, proč je utrpení nevyhnutelné, můžete se rozhodnout, že to nebudete pokládat za pravdu. Možná zjistíte, že není žádný obhajitelný důvod, proč bychom měli bojovat proti tomu, co je. V takovém boji totiž nelze zvítězit. Není z toho úniku, dokud neuvidíte, že je to celé vymyšlené. To, co se dělo, bylo často náročné a velmi těžké, a to, co se bude dít, bude možná také takové. Když k tomu však budeme přistupovat otevřeně, postupně si začneme uvědomovat, že v sobě máme schopnosti, o kterých jsme až dosud neměli tušení. Začneme poznávat toho, „kdo nemá potíže i uprostřed potíží". Zjistíme, že i uprostřed nesmírného žalu a velikých ztrát máme stále k dispozici velikou zásobárnu vnitřní radosti a pohody.

Zdroj: autorem je Adyashanti, text je ukázkou z nové knihy Pád do milosti,  vydalo nakladatelství Synergie 2014, ukázku připravil: Joshi
 

Čteš a líbí se ti články na tomto webu? Dej nám to najevo!

K dalšímu rozvoji tohoto webu pomůže i tvá podpora ve formě malého daru. A věř, že si vážím jakékoliv částky, kterou pošleš, protože i malý dar ve výši 50 Kč pomůže. Kolik můžeš přispět ty? Jednoduše pošli nyní na číslo účtu: 670100-2202798937/6210. Nebo jen napiš vzkaz dolů do komentářů. Děkuji moc, Joshi. 

Témata tohoto článku: Adyashanti

Tisk


Přidejte komentář k článku: