Lidé žijící více v přítomnosti se uzdravují rychleji
Život se nechystá, život se žije. Teď a Tady, “ říká průvodce přítomností Joshi, který se meditační a sebepoznávací praxi věnuje již více než 20 let. V roce 2007 objevil po dlouhém hledání překvapivou jednoduchost „neúsilí“ a bytí v přítomnosti. V současnosti můžete Joshiho vídat v Domě osobního rozvoje Maitrea v Praze. V rozhovoru pro Celostní medicínu ukazuje, jak léčivou silou prostého bytí můžeme prodchnout svůj každodenní život.Joshi, prozradíš nám jednoduchý návod pro vstup do přítomného okamžiku?
„Jak se říká, co je jednoduché, nemusí být zároveň snadné. S bytím v přítomnosti to je velmi jednoduché, ale bohužel ne vždy snadné. Proč je to vždy jednoduché? Protože v přítomnosti jsme už nyní. Můžete si to jednoduše ověřit. Stačí, když si položíte otázku „Kde jsem?“. Ať už jste právě kdekoliv, vyjde vám, že jste „tady“. A pak se zeptejte „Kdy tady jsem?“ a kdykoliv se zeptáte, vyjde vám vždy „teď“. Teď a tady jsme tedy neustále. Nemusí to být jen v nějakou magickou chvíli nebo na nějakém magickém místě. A nepotřebujeme k tomu nic jiného než sami sebe. Proto říkám, že je to jednoduché. Velmi jednoduché.
Pokud zrovna prožíváme něco krásného, něco milého a zajímavého, je přebývání v přítomnosti snadné. Pokud však prožíváme něco, co se nám nelíbí, něco nepříjemného a ošklivého, je přebývání v daném okamžiku těžké. Máme totiž tendenci daný okamžik vytěsnit, potlačit, utéct z něj někam jinam. Přítomnost je nám v daný moment na obtíž a nechceme ji takto prožívat. Teprve zpětně si říkáme, že bychom chtěli (nebo měli) příště umět neutéct a vyrovnaně zůstat. Vracíme se do minulosti a přehráváme si její varianty znovu a znovu a nevšimneme si, že tím přicházíme o další přítomné chvíle. Tohle je přínosné si uvědomit a tím ze začarovaného kruhu vystoupit.“
Tvými kurzy a individuálními konzultacemi prošly stovky lidí. Máš vypozorováno, co je největší překážkou, která lidem brání prožívat krásu a sílu přítomného okamžiku?
„Často se nám stává, že se v danou chvíli nemusí dít vůbec nic nepříjemného, ale nám přicházejí představy a myšlenky o tom, co nepříjemného se dělo v minulosti nebo bude dít v budoucnosti. Prožíváme starosti a obavy, které nejsou způsobeny tím, co právě je, ale tím co bylo nebo možná bude. Nevnímáme krásu a život kolem sebe, jsme svou pozorností uvězněni ve svém vnitřním světě. Nejsme tedy ve spojení s tím, co je ve skutečnosti přítomné. Největší překážkou jsou nám tak naše neužitečné představy a to, že je považujeme za pravdivé.“
Náš server je zaměřen na alternativní přístup k léčení nemocí. Umím si představit, že bytí v přítomnosti má na člověka hojivý a uzdravující efekt. Můžeš to, prosím, trochu rozvést?
„Léčivý efekt vědomého přebývání v přítomnosti je klinicky dokázán. V USA probíhají studie již mnoho let, do nemocnic jsou zařazovány programy s prvky všímavosti (mindfullness). Lidé, kteří denně meditují, vědomě si všímají toho, co se právě děje, se uzdravují rychleji než ti, kteří tak nedělají. Je to také dobrá prevence, protože pokud jsme všímavější k tomu, co se nám zrovna děje, odhalíme přicházející nemoc dříve, než se rozjede do horších rozměrů.“
Jak si být vědom sám sebe i ve velmi vypjatých situacích? Někteří lidé říkají, že se jim dobře medituje doma nebo ve skupině; ale pod tíhou okolností se jejich bdělost v každodenním životě ztrácí…
„Takovéto ztrácení se ve vypjatých situacích je úplně běžné a přirozené. Nesmíme však mít pocit, že se ve svém životě ztrácíme příliš. Je důležité vědět, na jakém místě se dokážeme snadno zrelaxovat, uvolnit. Pro někoho to může být meditační koutek doma, pro někoho naopak někde venku v přírodě. Někdo potřebuje samotu a někdo spíše podporující skupinu. Důležité je znát ten svůj způsob a používat jej pravidelně, každý den, podobně jako si třeba čistíme zuby nebo obědváme.
Dříve nebo později však potřebujeme také umět toto uvolnění přenášet do různých situací našeho života. Proto lidem doporučuji spíše než stále meditovat ve stejnou dobu a na stejném místě, meditovat raději velmi krátce (třeba jen minutu), ale za to několikrát denně a na různém místě. Tím prodchneme celý den, který může být chvílemi velmi stresující, také i chvílemi, které jsou velmi uvolňující. Nežijeme tak na nepříjemné houpačce, ale plynule, jako nádech a výdech, čímž dosahujeme toho, že se v nás napětí nehromadí.“
Asi se shodneme, že příliš velká snaha a úsilí všechno jenom zhoršuje. Jak se nejlépe UVOLNIT? Jak jen BÝT?
„Vraťme se k přirozené jednoduchosti. Narodili jsme se, žijeme, jsme. Život má v sobě veškerou moudrost a inteligenci. My máme tendenci vše kontrolovat a řídit, protože se bojíme, že se jinak vše rozpadne a ztratí v chaosu. Všimněte si, že když zasadíte semínko stromu a to semínko má pak základní přítomné podmínky jako je, prostor slunko a vláha, vyroste v krásný košatý strom. My sami sebe neustále zastřiháváme a formujeme, což vede spíše k něčemu podobnému bonsaji.
Souhlasím s tebou, že přílišná snaha situaci často spíše zhoršuje. Pokud na něco moc tlačíme, vytváříme a přenášíme tlak i na své okolí. Nemůžeme se pak divit, že věci neplynou, ale řítí se neznámo kam nebo naopak drhnou a zasekávají se. Největší uvolnění nám přináší důvěra v život a jeho moudrost.“
Rozvine se podle tebe v budoucnu naše vědomí do té míry, že pro nás bude samozřejmé zřít svou budoucnost, tj. např. vědět, co se stane, ještě než se to stane?
„Záleží na každém z nás. Pokud chceme, můžeme svou budoucnost vidět a prožívat již teď. Stačí, když si uvědomíme, že svou budoucnost utváříme dnešními činy. Dnešek má tedy v sobě již kousek budoucnosti. Pokud si něco do budoucna přejeme, stane se to, pokud již dnes část svého přání realizujeme. Stačí jeden malý přítomný krok.
Přítomnost je to nejcennější, co máme. Je to velký dar, který stojí za to žít.“
Joshi, děkuji za rozhovor.
--------------------
Autor rozhovoru: Mgr. Jiří Hamerský, pro rubriku Psychologie serveru Celostní medicína.
Témata tohoto článku: Joshi
