Dosáhnu i já v novém roce osvícení?

Vstupujeme skutečně do nového roku? A jak bude příběh o nás pokračovat? Dosáhneme osvícení?

Dosáhnu i já v novém roce osvícení? Tento okamžik je vždy čerstvý a nový

Je lákavé uvěřit tomu, že skutečně vstupujeme do nového roku nebo že něco končí a něco jiného začíná. Je to báječný příběh, je ale také pravdivý?

Lidská mysl vytvořila pěkně košatý příběh. Pojmy jako minuta, hodina, týden, měsíc a rok vytváří mysl. Čas je filmem promítaným z mysli. Nestane se vám, že vyjdete ze dveří a vezmete do ruky něco, co se nazývá „hodinou,“ „měsícem,“ „rokem,“ „novým rokem,“ „minulostí,“ „budoucností“ nebo „časem,“ i kdybyste se snažili sebevíc.

Existence já postaveného na myšlenkách a svázaného s časem je závislá na iluzi času. Tuto iluzi stále podporujeme nepřetržitým ztotožňováním s myšlenkami na minulost, přítomnost a budoucnost. Naše mysl má sklon „nořit se do“ času, aby získala a vytvořila pocit kontinuální existence "individuality". Ale všimli jste si, že minulost a budoucnost jsou jen nyní se vynořujícími myšlenkami? Ve skutečnosti je i samo slovo „nyní“ myšlenkou. Vidíte, že jste tu, bez ohledu na to, jestli se tyto myšlenky vynořují nebo ne?

Tento okamžik je stále svěží a nový a pojmy počátek a konec, já a můj život a má minulost a budoucnost jsou spatřeny jen jako příběhy. Zůstane jen onen bezčasý prostor, ve kterém se myšlenky o čase objevují a zase mizí.

Příběh o vás

Příběh o „vás“ je s časem svázanou a z myšlenek vystavěnou iluzí. Co to znamená? Znamená to, že podstatou tohoto příběhu jsou myšlenky a jeho obsah je čistě abstraktní. Když zmizí myšlení, zmizí i příběh o vás. Tento příběh je svázán s časem, protože existuje jen v čase. Vaše totožnost je určována myšlenkami minulosti, které vyvstávají v přítomném vědomí. Vaše jméno, pracovní pozice, role v rodině, vzpomínky na dětství a všechny ostatní stránky vaší minulosti jsou určovány jen vaší pamětí. A myšlení je paměť (minulost).

Tento příběh minulosti je ze své vlastní podstaty neúplný. Protože existuje v čase (minulosti), jeho úplnost závisí na dalším čase (budoucnosti). Dokud pocit vlastního já závisí na paměti (minulosti), bude zde očekávání nějakého budoucího završení příběhu. A to vás udržuje uvězněné v koloběhu hledání.

Žití jen skrze čas je v podstatě to samé, jako žití jen skrze myšlenky. Čas je myšlenka. Minulosti nebo budoucnosti se můžete dotknout jedině skrze myšlení.

Přítomnost je ono bezčasé vědomí, které vidí příběh o vás. Minulost a budoucnost jsou jen myšlenky vyvstávající v přítomném vědomí. Pokud něco vidíte, nejste to vy. Je to nějaký předmět, který se objevil ve vědomí, iluze, kterou považujete za sebe samého. Uvědomte si ono vědomí, ve kterém příběh o vás vyvstává. Když ho uvidíte, jak vyvstává, vymaníte se z jeho moci.

Falešná představa budoucího osvícení

Pokud je příběh o vás iluzí vystavěnou z myšlenek a svázanou s časem, objeví se přirozená snaha osvobodit se od něj. Ve jménu zbavení se ega se praktikuje hodně duchovních cvičení. Ale jen příběh o vás by se mohl zajímat o zbavení se příběhu o vás. Celé toto hnutí směrem ke „zbavení se“ nebo „osvobození se od“ ega je hnutím směřujícím do budoucnosti. Kdykoli směřuje nějaké úsilí do budoucnosti, celou věc řídí onen s časem svázaný příběh. Koloběh hledání pokračuje...

Odhalení toho, že snaha o nějaké budoucí probuzení je jen další smyčkou pro ego svázané s časem, dává možnost zažít bezčasé vidění. Toto bezčasé vidění proudí z vědomí, o které nelze usilovat v budoucnosti, protože je to to, co je bdělé právě teď. Budoucnost je jen pouhou myšlenkou, která v něm vyvstává. Pro s časem svázaný příběh to může být celkem velký šok, když pochopí, že všechny jeho velkolepé plány o budoucím osvícení jsou jen sebestřednými myšlenkovými vzorci. Podstatou těchto vzorců je  zápletka „kdy přijde mé osvícení?“

„Vaše“ osvícení nepřijde nikdy. Žádný s časem svázaný příběh nikdy nedosáhne osvícení. Osvícení je pochopené jako bezčasé vědomí, které pozoruje, jak s časem svázaný příběh vyvstává a zase mizí. Při tomto nenuceném všímání si je tento příběh viděn jako sen, který nikdy nebyl skutečný. Není tu čeho se zbavovat. Jediné, co je potřeba, je toto vidění.


------------------
Autor: Scott Kiloby, z knihy Reflections of the One Life
Překlad: Honza D.

Témata tohoto článku: Scott Kiloby

Tisk


Přidejte komentář k článku: