Samostatná volba - J. C. Amberchele

Svobodná vůle nebo možnost rozhodovat se samostatně a nezávisle je jedním z nejzajímavějších témat lidského života. Tento rozhovor z vězení hovoří o volbě z pohledu Bezhlavé cesty.

Slyšel jsem, že jsi naštval pár lidí na včerejší buddhistické skupině. Jak to?

Prohlásil jsem, že nic takového jako volba neexistuje.

A učitel tvrdil, že existuje?

Ano. Vysvětloval tradiční učení, které říká, že až k tomuto okamžiku proběhlo nekonečné množství příčin a následků, nad kterými nemáme žádnou kontrolu. Ale v této chvíli, nebo spíše, v úplně poslední vteřině, můžeme ovlivnit směr dalších příčin a následků skrze námi zvolený čin.

Uvedl příklad s vařením vajíčka naměkko. K tomu, aby vzniklo vajíčko, tu musí být slepice, krmení, farma, biosféra, kontinent, planeta a tak dále. Na každé křižovatce a propojení existuje nekonečné množství dalších podmínek, z čehož vyplývá, že na tvorbě vajíčka se podílí úplně celý vesmír. Ale vajíčko naměkko se z toho nakonec stane pouze tehdy, když se v posledních vteřinách celého procesu rozhodneš, že ho tři minuty povaříš.

A ty s tím nesouhlasíš?

Souhlasím s myšlenkou příčin a následků rozšiřujících se do nekonečna, ale nesouhlasím s myšlenkou individuální volby.

Proč? Mně to zní celkem rozumně.

Zní ti to rozumně, protože se domníváš, že jsi oddělený od celku. Ale je tomu skutečně tak?

No, chápu, kam míříš, jenže máme tu dva světy - absolutní a relativní. A právě v tom relativním žijeme a máme schopnost volby.

Kdepak, nejsou tu dva světy. Nežijeme v jednom světě, natož pak ve dvou. Svět a "my", o kterých mluvíš žijí v TOMHLE - Čím Skutečně Jsi.

Dobře, ale jak tohle můžeš učit členy budhistické sanghy, obzvlášť nováčky, kteří nemají potuchy, o čem mluvíš?

Ale proč učit něco, co není pravda? Proč prodlužovat přesně tu nevědomost, kterou se snaží buddhismus odstranit?

Protože k tomu musíš lidi dovést jemně. Nemůžeš to na ně najednou všechno vyklopit a očekávat, že tomu porozumí, aniž by za sebou měli roky tréninku v dharmě a meditaci. Utečou.

Řekni pravdu a bude uslyšena. Může být odmítnuta, ale bude uslyšena Tím Kdo Ví.

To nebude fungovat.

A jak dobře fungují ty stávající metody? Probouzí se snad milióny buddhistů?

Koukni ale, co se stalo na skupině. Lidi se na tebe naštvali. Takovýhle druh odporu ničemu nepomůže... Mimochodem, co se vlastně při tom setkání stalo?

Řekl jsem, že to musí pustit úplně všechno. Chápal jsem, že ten příklad učení příčin a následků, které nemáme pod kontrolou - má poukázat na to, že věci nemohou existovat samostatně. Jenže, je jasné, že když to vezmeme úplně do důsledků, tak to pak znamená, že když se to týká všech věcí, tak se to týká i mne. A v tomhle bodě bude nejlepší přijít s konceptem svobodné volby, protože tím se zachráním a zůstanu v bezpečí.

A jak ostatní reagovali na to, že musí všechno pustit?

Všichni začali mluvit jeden přes druhého. Někdo tvrdil, že právě tahle volba nás odlišuje od zvířat. Jiný říkal, že kdyby byla pravda, to co říkám, tak by z nás ze všech byli nihilisti a trpěli bychom depresí. Další mne obvinil z toho, že předstírám, že jsem probuzený.

A předstíráš, že jsi probuzený?

Jak vidíš, tahle psychosomatika je celá podmíněná a v tom smyslu je to celé předstírání. To Čím Jsem Skutečně, je Vědomí, které není žádnou věcí, které by se týkalo předstírání nebo nepředstírání.

Takže se na tebe všichni vrhli.

Jistě. Lidi slyší neradi, že jsou nazí, že nejsou to, co si myslí, že jsou. A když jim sebereš představu volby, tak jim sebereš jejich oblečení a zanecháš je bez pocitu odděleného já. "Říkáš, že věci se dějí a já s nimi nemohu nic udělat? Říkáš, že jsem jen jednou z loukotí nekonečného kola příčin a následků?"

To je dost depresivní, ne?

No, není to pravda. To takzvané nekonečné kolo příčin a následků je projevem a ten se projevuje uvnitř Toho Co Jsi. Zdroj deprese je falešný pocit já. Bez něj jsi zázrakem čehokoliv co je, tak jak to je.

Takže si myslíš, že je nejlepší dát lidem to, co se tradičně považuje za nejvyšší učení, to co bylo určeno jen těm, kteří jsou nejblíže na cestě k osvícení?

To by bylo hned druhé nejlepší.

Aha, a co je tedy úplně nejlepší?

Ukázat jim. Nechat je, aby to sami spatřili. Říct jim, aby nepřebírali jentak slova ostatních, ale viděli kým jsou a kde jsou. Kde vždycky byli a odkud nikdy neodešli.

Ukazovací cvičení? (pozn. experiment Bezhlavé cesty, při kterém ukazujeme na "místo", z kterého se díváme)

Ano. Nebo tunel, nebo čtvrtku (další z experimentů Bezhl. cesty). Cokoliv, kdy si je vědomí vědomo samo sebe jako: neohraničené, prázdné, plné světa, zcela bdělé, právě zde.

Když se díváme dovnitř, tak se otázka, zda máme nebo nemáme volbu, vytrácí, že?

Je tam vůbec taková otázka?

No není. Je tam jenom prázdná Přítomnost vyplněná touhle scénou.

Zůstaň s tím.

--------------

Ukázka z knihy The Heavenly Backflip, J.C. Amberchele. Autor žije ve vězení již přes 30 let a účastní se tam i skupiny, do které dochází buddhističtí učitelé.
Překlad: Joshi

 

Čteš a líbí se ti články na tomto webu? Dej nám to najevo!

K dalšímu rozvoji tohoto webu pomůže i tvá podpora ve formě malého daru. A věř, že si vážím jakékoliv částky, kterou pošleš, protože i malý dar ve výši 50 Kč pomůže. Kolik můžeš přispět ty? Jednoduše pošli nyní na číslo účtu: 670100-2202798937/6210. Nebo jen napiš vzkaz dolů do komentářů. Děkuji, Joshi. 


Přidejte komentář k článku: