G: Ty máš rád moje nohy?
J: No jasně, sou to přece nohy gurua a ty já prostě zbožňuju, líbí se mi jak je máš položený tak ladně na tom ručníku.
G: Fakt?
J: No víš, říkám si proč jsou ty tvoje nohy tak báječný...
G: Ty Joshíku, ty seš fakt vůl. Zamiluješ se do mých nohou a co moje hlava ta tě nezajímá? Co jsem tě učil o jednotě všeho a lásce k veškerenstvu? Neser mě, to tě mám zas něco učit, zrovna když je tak krásně?
J: Nezlob se Mirku, nějak sem se prostě zahleděl, asi sem vypadl z Jednoty, že jo? Potrestáš mne, nebo mi zase dáš nějaký ukrutný koan?
G: Potrestám tě koanem. Chytej.
J: Co?
G: Nechytils, hahaha :)))
Gurumírovi upadl louskáček na buráky a hledá ho v trávě a přitom se popadá smíchy za břicho, jak zas svého žáka pěkně potrestal a napálil. Jo být guru, toho baví, je to prima job. Joshík zatím marně hledá v trávě, co že to vlastně ten Mirek po něm hodil, že to nechytil a ani si nevšiml, kam to letělo. Oba dva lezou po zemi a oba dva něco hledají. Jo jo mistr a žák.
